HuráTÝM

 

IMG_4167Jitka Dušáková / Aktijka

Scrapbooku jsem propadla v roce 2005. Do roku 2010 jsem se mu věnovala snad stále :-). Zapojovala jsem se do všech soutěží, stránku jsem měla i v americkém časopise CREATING KEEPSAKES Tips&Tricks... pak vznikl v dubnu 2010 můj obchod HuráPapír.cz a času na tvoření je bohužel čím dál tím méně. Podílela jsem se na knížce Scrapbook - originální fotoalba a dárky. Pořádám scrapbookové kurzy, mám velkou radost hlavně z víkendových pobytů v Lukách nad Jihlavou, které jsou vždy během chvilky obsazeny. Moc ráda cestuji. Každý rok si dopřávám "lázně" ve formě zahraničních kreativních veletrhů :-). Samozřejmě mám také úžasnou rodinu (2 děti a manžela), která mne moc podporuje.

 


 

Jíťa s nůžkama - černobíláJitka Kozubková / Jíťa

Jsem pracující maminka tří dětí ze severu Moravy. Scrapbook jsem objevila v roce 2006 a aktivně se „lepení fotek“ věnuji od začátku roku 2008.

Stejně jako Aktijka a Ekulka jsem se autorsky podílela na knížce Scrapbook - originální fotoalba a dárky (u jména autorů mě najdete mě pod tím „a kolektiv“ ). V prosinci 2011 mi ve vánočním čísle časopisu Miminko vyšel článek, jak vyrobit miminkovské minialbum, vánoční přáníčko a visačky na dárky. 

Scrapbook je mým velkým koníčkem, u kterého relaxuji a zároveň se realizuji. Stal se součástí každodenního života mé rodiny – bez cestovatelského deníku, přáníček k narozeninám, novoročních péefek, scrapovaných kalendářů jako vánočních dárků a alb dětí si už život nedovedu představit. Nejraději tvořím měsíční stránky do rodinného alba v duchu Project life a chytl mě cestovatelský deník.  Mám ráda barvy a jednoduché kompozice, vintage styl mi moc nejde. Dlouhou dobu jsem tvořila jen z papírů a razítek, ale v poslední době mám potřebu se učit a zkoušet nové věci jako například doodling. Také díky Aktijčiným kurzům v Lukách jsem měla možnost si vyzkoušet pro mě nové techniky jako je používání  Distressek, akrylek, šablon, past, vybarvování pomocí fixů Copic Ciao atp. Pár jsem si jich oblíbila a určitě se na mých projektech budou objevovat.


Eva Krůčková / Ekulka

Jmenuji se Eva Krůčková a ve scrapbookovém světě jsem známá jako Ekulka. Už od dětství jsem pořád kreslila, malovala, lepila, stříhala, skládala a tvořila z papíru a tak když jsem objevila náhodou v roce 2009 scrapbook, byla to láska na první pohled. A od té doby vlastně i scrapbookově přemýšlím. Za vše mluví příklad z dovolené. Můj muž: „Hmm, je to tu krásné, ani se mi nechce domů…“. Já:  „Hmm, už abychom tam byli, těším se, až si stáhnu fotky a udělám z nich minialbum!“ Díky scrapbooku tak každou dovolenou prožívám dvakrát, jednou přímo na místě, podruhé u stolu, když se probírám fotkama. To, že se můžu scrapbooku věnovat, je i zásluhou mého velmi tolerantního muže, který nejen že mi trpí nákupy papírů a dalších zbytečností, ba co víc sám mi je kolikrát i kupuje. 

Baví mě jak lepit stránky, tak i přáníčka a hlavně minialba. Minialba miluju. Poskytují tolik možností a jsou neuvěřitelně variabilní. Mám ráda veselé barvy a vzory, jednoduché kombinace, výrazné a vtipné ozdoby, písmenka, razítka, 3D ozdoby. I když jsem si to nikdy nemyslela, moc mě poslední dobou baví používání šablon, sprejů a fixírek. Taky moc ráda používám techniku paper piecing a akvarelové pastelky. Kromě přáníček, minialb a stránek vyrábím ráda i drobné dárky – hodiny, rámečky na fotky atd. Co ve scrapbooku opravdu nemusím je styl vintage, ale třeba je to tím, že mi nejde. 

Také jako Jíťa nebo Aktijka jsem se podílela na knize Scrapbook – fotoalba a dárky.

Mé papírové tvoření se těší velké oblibě v rodině i u kamarádů. Vánoce bez kalendáře si někteří už neumí představit a už v červenci se připomínají, aby na ně Ježíšek nezapomněl. 


Alena Chovancová / Alchita


Scrapbook jsem poprvé zaregistrovala v době, kdy jsem žila ve Státech (1999/2000). Dodnes mě mrzí, že jsem mu tehdy nevěnovala více pozornosti. Když se pak začal objevovat u nás, zařekla jsem se, že tomuto já nepropadnu. Nezadařilo se :-).

Doma mám nasyslené tuny materiálu, ale ke scrapování se dostanu méně než bych chtěla. Kromě zaměstnání a péče o rodinu vedu od roku 2010 v našem městě Tvořivé večery pro ženy a externě spolupracuji s časopisem Dekor.

Díky kreativním večerům jsem nucena zkoušet stále nové výtvarné techniky. Přesto jsem se přistihla, že se scrapbook alespoň okrajově snažím vecpat, kde to jen jde :-). Visačky, přáníčka, cedulky k výrobkům, vše nese jeho stopy.

Baví mě pomáhat druhým objevovat krásy tvoření. Je to velká radost, když někomu při setkání s novou technikou svítí oči nadšením. Také jsem vděčná za přátelství, která jsem díky sdílené kreativitě a scrapbooku získala.


 

avatar2011Gabriela Milatová

Jmenuji se Gabriela Milatová, bydlím v Českém Těšíně, přímo na hranicích s Polskem.

Jsem z rodiny, kde bylo normální umět téměř všechny ruční práce, jinak to ani nešlo, když se polovina rodiny ručními pracemi živila, a tak, kromě paličkování, ovládám vše :).

Od malička jsem si kreslila modely na panenky a následně je šila, když jsem byla starší, začala jsem šít na sebe a ladila jsem si k tomu i doplňky. Mým snem bylo stát se módní návrhářkou. Rodiče měli jiný názor, a tak jsem vystudovala zcela jiný obor a po škole nastoupila do práce. Šití & spol. se tak stalo mým velkým koníčkem.

Po roce na mateřské jsem cítila neodkladnou potřebu něco dělat, abych se dostala z každodenního stereotypu. A tak jsem začala tvořit jednoduchou bižuterii, když už jsem měla plnou krabici od bot, manžel jednou jakoby mimochodem prohodil: „Máš to hezký, měla bys to prodávat.“

Vytvořila jsem si svůj první (dnes už neexistující) blog a nahrávala jsem na něj fotografie bižuterie, kterou jsem vytvořila. Kupodivu se mi začaly ozývat zákaznice, které o bižu měly zájem. Vytvořila jsem tedy své první webové stránky.

A proč jsem na začátku zmínila Polsko? Právě díky polským blogerkám jsem jednoho krásného dne objevila wire-wrapping a za pár měsíců scrapbook, no a bylo to :)

Od té doby, kudy chodím, tudy myslím střídavě na dráty, korálky, minerály a nebo zase na papír, nůžky, lepidla, inkousty, masky, vyřezávací a embossovací šablony.

A ačkoli to na začátku moc nadějně nevypadalo, můj velký sen se splnil. Dnes je můj velký koníček i mým zaměstnáním.

A děkuji Jitce, že mi tady dovolí se s vámi o své sny podělit :-).


 

já1Pavla H.

Jmenuji se Pavla. Vždy mě vábilo papírnictví víc než hračkářství. Tužek a deníčků jsem měla více než "normální" člověk. Pořád jsem něco patlala a vyráběla. Moje první (i současné) výtvarné pokusy byly spíše abstraktní vzory a koláže, realistického obrázku byste se u mě nedočkali.

Scrapbook jsem objevila někdy v roce 2008. Jak jsem tak brouzdala po internetu a hledala inspirace, tak jsem objevila Tima Holtze a můj život se výrazně změnil…  Po prvotní frustraci nad nedostatkem potřeb jsem udělala 4 scrapbookové stránky a uznala jsem, že tohle nebude ten správný směr. Papíry v současné době tak akorát shromažďuji, občas nějaký použiji na přáníčko.

Našla jsem totiž něco, co mému stylu vyhovovalo více - art journalling a mixed media. Svůj první "journal" jsem začala tvořit na začátku roku 2012. Nikdy jsem ho nedokončila. Ale ten z roku 2013 jsem už dokončila. A od té doby několik dalších. Řekla bych, že nejsem typický art journalista - není to pro mě o vedení uměleckého deníčku, ale spíš dělání umění v deníčku. Každá stránka je samostatné dílo.  Našla jsem si svůj styl a vypilovala techniky, na které se můžu spolehnout. V poslední době se nejvíce bavím výrobami vlastních šablon (a jde mi to teď mnohem rychleji, co mám Silhouette).

Díky YouTube jsem objevila několik podobně postižených lidí po celém světě, se kterými se teď virtuálně "scházíme" na Ustreamu a prostřednictvím různých swapů vyměňujeme své výtvory. Ještě stále nechápu, jak se z něčeho, co jsem brala jako ryze soukromé tvoření, stalo něco, co sdílím s ostatními na blogu a jinde.

P.S. Spousta lidí se mě ptá, proč tvořím téměř výhradně v angličtině. Začalo to v době, kdy se mé tvoření nesetkávalo zrovna s pochopením, tak jsem záměrně zúžila okruh lidí, který by mu rozuměl. Dnes už dokážu ignorovat komentáře typu "co to jako má představovat?", ale i tak pro mě prioritou zůstává, aby se to, co dělám, líbilo hlavně mně.


 

66Jana Locker

Jmenuji se Jana Lockerová a su z Moravy, přesně z vinařské obce Starovičky.

Protože nejkrásnější parfém v mém životě byl vždycky papír a tužka, nemohlo to ani dopadnout jinak, než že jsem se tomu upsala.

 K „pravému“ scrapbookingu jsem se ale dostala až v roce 2014 a po nesmělých začátcích, které při prohlížení vzbuzují úsměv, jsem si oblíbila přáníčka, malování čímkoliv a mixed média. I když posledně jmenovaná technika mě spíš baví, než že bych měla nějaké výsledky.

Mám ráda čistý styl, nedělám Project Life ani sketche, ale vrazte mi do ruky cokoliv a vždycky se ráda poperu s každou technikou, neb zvídavost je nekonečná. Moje přáníčka a jiné projekty najdete na facebooku.

Miluji setkávání se v Lukách a miluji lidičky kolem něj. Mám ráda smích, humor a legraci a to vše se občas promítá i v mé tvorbě.

 
STÁLE SE VZDĚLÁVÁME...
 

1/2015 workshop u Dyan Reyveley, USA


1/2015 CHA největší scrapbookový veletrh v USA... více o veletrhu na našem blogu.


2/2016 Workshop u Tima Holtze, Anglie... více o kurzu na našem blogu.


3/2016 workshop u Finnabair, Maďarsko... více o kurzu na našem blogu.


2/2017 velké workshopy u designérů Paper Artsy v anglickém Birminghamu... JoFy, Tracy, Lin Brown, Leandra a Seth Apter... více na našem blogu.

 

 
ico-fb  ïco-insta   ico-pin    ico-blog